Na základě vlastních zkušeností i odborných názorů a příběhů lidí popisuje svět, kterému vládne „normálnost“ a který ubližuje. Svým myšlením vybočoval už jako dítě. Byl hyperaktivní, trpěl dyslexií a číst se naučil až ve 12 letech. Tvrdili mu, že jednou bude maximálně obracet hamburgery. Přesto vystudoval prestižní univerzitu a stal se z něj spisovatel. Jeho pohled na svět se zásadně změnil, když si uvědomil, že problém není v něm, ale v systému a běžném pojetí „normálnosti“. V knize zkoumá, co pro děti i dospělé znamená, když se odchylují od normy a když jsou lapeni v prostředí, které je škatulkuje, ztrapňuje a dává jim tvrdě najevo, že problém je v nich. Mooney ale tvrdí, že pokud změníme pohled na rozmanitost, schopnosti a postižení, můžeme tím spustit revoluci.